Rekuperační výměníky

přímé „deskové“ (vzduch-vzduch)

Dochází v nich k přímé výměně tepla mezi proudem vzduchu s vyšší teplotou a vzduchu s nižší teplotou přes teplosměnnou desku.

– účinnost 60-70 %

výhody:

  • malé tlakové ztráty
  • vzduchové proudy jsou oddělené
  • nedochází k výměně vlhkosti, leda by byl použit entalpický výměník vhkosti, nebo speciální výměník s “překlápěním vzduchového proudu a výkonu”
  • není potřeba el. čerpadel

nevýhody:

  • pouze pro nižší množství tepla předaného
  • malá vzdálenost sacích a výfukových otvorů (norma 1,5 m od sebe je dostatečná, pozor na proudění větru)
  • pro podnulový provoz je potřeba je buď vypínat, nebo předehřívat, účinnost je tím devalvována

přímé “válcovité” (voda-voda)

Dochází v nich k přímé výměně tepla mezi teplou odpadní vodou a vodou přiváděnou s nižší teplotou přes teplosměnnou vlnitou plochu šnekovité trubky.

– účinnost 70 – 90%

výhody:

  • není potřeba nosné medium
  • nespotřebovává žádnou další energii, odpadní voda odtéká z nádoby na bázi syfonového efektu
  • nenáročnost údržby
  • dlouhá životnost (plast, nerez)

nevýhody:

  • nutnost oddělení šedé odpadní vody od splaškové WC vody
  • účinnost klesá úměrně s klesajícím množstvím a teplotou odpadní vody

přímé vzduch-vzduch protiproudý trubkový výměník

Přes teplosměnnou plochu vnitřní šroubovice dochází k přenosu tepla do vzduchu příchozího, turbulentní, ne lineární proudění
-účinnost 50-80 %

výhody

  • výměník není potřeba ochraňovat proti mrazu, zamrzlý kondenzát na počátku šroubovice je plynule odmražován odchozím vzduchem

nevýhody

  • větší vnitřní průměry jsou vykoupeny větším výměníkem (asi jako lednice)

nepřímé (kapalina – vzduch)

Schéma nepřímého kapalinového výměníku:
e – přívod vzduchu z exteriéru, i – přívod vzduchu z interiéru, 1 – kapalinový výměník, 2 – čerpadlo, 3 – trojcestný ventil
Výměníky jsou umístěny v odváděcím i přiváděcím potrubí, kde teplo akumulujeme v teplonosné kapalině (většinou nemrznoucí směs). Jejich účinnost je přibližně 45-65%.

výhody:

  • oddělení vzduchových proudů (přiváděný a odváděný vzduchový proud může být od sebe značně vzdálen)
  • příjem tepla lze spojit z více míst
  • menší potřeba zastavěného místa.

nevýhody:

  • systém je vhodný pouze pro vysoké rozdíly teplot vzduchu
  • vysoké tlakové ztráty (záleží na konstrukci výměníků)
  • nutnost použití čerpadel

tepelné trubice

Využívají odpaření a kondenzace teplonosné kapaliny v žebrových trubkách. Trubice jsou postaveny ve svislém směru, jejich konce (horní a dolní) zasahují do odváděcího a přiváděcího potrubí.
princip: ohřívaní spodní části trubice vznikají páry, které stoupají vzhůru, nahoře předají tepelnou energii, zkondenzují a stékají po stěnách dolů.
– účinnost 45 – 60 %

trubice má 3. zóny:

  • odpařovací (dole),
  • transportní (uprostřed)
  • kondenzační (nahoře)

Parametry:

  • minimální délka trubice je 2m (optimální délka je 3-4m)
  • kapalina: voda, alkohol, chladiva

výhody:

  • oddělené vzduchové proudy
  • poměrně malé rozměry
  • nejsou pohyblivé části = jednoduchost

nevýhody:

  • vzduchovody jsou blízko sebe
  • špatná regulovatelnost

Kontaktní

Principem je sprchování vzduchu vhodnou kapalinou (např. roztok chloridu lithného LiCl), která snímá z horkého vzduchu nejen teplo zjevné, ve kterém ohříváme přiváděný vzduch.
-Účinnost až 70%.

  • proces probíhá ve velkých pračkách vzduchu, kde kapalina cirkuluje pomocí čerpadel.
  • teplo zjevné (citelné) – ve vzduchu
  • teplo latentní – teplovodní páry

výhody:

  • vyšší účinnost
  • výměna obou tepel (zjevné, latentní)
  • oddělení obou vzduchovodů
  • malý odpor vzduchu.

nevýhody:

  • kontakt vzduchu s kapalinou
  • možnost přenosu škodlivin
  • použití čerpadel
  • vyšší provozní náklady.

Regenerační výměníky

Rotační

Diskový otáčecí výměník se otáčí buď neustále, nebo vždy o 180° a je postaven kolmo k proudění studeného a horkého vzduchu. Materiál výměníku přenášející teplo je buď suchý nebo je napuštěný roztokem chloridu lithného LiCl (vyšší účinnost). Zařízení lze využít v létě i v zimě k chlazení či ohřevu vzduchu.
– účinnost 80 %

výhody:

  • velmi dobrá účinnost
  • výměna obou tepel (teplo zjevné a latentní)
  • malé rozměry vzhledem k výkonu
  • malé tlakové ztráty
  • malé provozní náklady
  • snadná regulace (zrychlení a zpomalení kola)

nevýhody:

  • možnost přisávání odpadního vzduchu do proudu přívodního vzduchu
  • možnost zanášení rotoru (nutnost použití kvalitních filtrů)
  • obsahuje elektrický pohon

Přepínací

přes akumulační složku proudí střídavě odpadní a přívodní médium. Tento systém je typicky využíván například u vysokých pecí. Je také oblíben u některých konstrukcí teplovzdušných motorů (regenerátor stirlingova motoru)

výhody:

  • jednoduchost
  • dobrá účinnost
  • možnost regulace přepínáním

nevýhody:

  • styk vzduchu s deskami kontaminovaným odváděným vzduchem
  • nekonstantnost získaného tepla

Entalpické

Využívají výhod deskového výměníku, ale pracují se změnou proudění vzduchu výměníkem a tím aktivně pracují s kondenzující párou tak, že:

  • výměník nezamrzá do -30°C (pak nastává omezení materiálem výměníku-houževnatý polystyrén o síle 0,53micronů)
  • aktivně lze regulovat vlhkost v domě-přebytečná odchází odvodem kondenzátu, tu kterou potřebjeme zpět, rekuperační jednotka zachytí
  • nasazují se do RD, bytů, škol

výhody

  • vysoká účinnost zpětného zisku tepla 93%
  • kontrolovaný zpětný zisk vlhka 90%
  • bez potřeby předehřevu-levný stálý provoz větrání

A co je účinnost rekuperace?

Účinnost rekuperace = účinnost zpětného získávání tepla = využití odpadního tepla pro předehřev chladného, čerstvého vzduchu. Účinnost rekuperace se musí pohybovat mezi 0 a 100 %.

  • Nulová účinnost je účinnost otevřeného okna – teplý vzduch je bez užitku odváděn a studený, čerstvý vzduch je přiváděn do místnosti, která se rychle ochlazuje až na venkovní teplotu.
  • Stoprocentní účinnost (technicky nerealizovatelné) by byla tehdy, pokud by se přiváděný vzduch ohřál od odváděného na jeho původní teplotu. Místnost by byla větrána bez ztráty energie.
  • Reálná účinnost rekuperace se pohybuje u běžně dostupných vzduchotechnických zařízení od 30 do 90 %, přičemž účinnost nad 60 % se považuje za dobrou, nad 80 % za špičkovou. U jednotek DUPLEX se účinnost rekuperace pohybuje od 75 % do 95 % (záleží na velikosti jednotky, průtoku vzduchu a typu rekuperačního výměníku).

 

zdroj wikipedia